Keltové
Nejzazší kořeny Keltů sahají přinejmenším do období kolem poloviny 2. tisíciletí př. n. l.[1] a vznikli patrně splynutím několika předchozích kultur. Přestože není jisté, zda všechny kmeny měly stejný rasový původ, vyspěly postupně v etnikum s jednotným jazykem, kulturou a náboženstvím, nikdy však nevytvořili jednotný stát. Jejich největší rozkvět nastal mezi 6. a 1. stoletím př. n. l. (laténská kultura). V 1. století př. n. l. podlehli Římanům a byli postupně asimilováni či vytlačeni do Skotska a Irska. Přijali křesťanství a vytvořili si na základě latinky vlastní písmo zvané ogham. Dodnes se v západní Evropě hovoří jazyky z keltské jazykové skupiny: velštinou, irštinou, skotskou gaelštinou a bretonštinou.
Keltské hroby
Ve 4.-3. století př. n.l. ukládali Keltové své zemřelé do země, téměř vždy s hlavou obrácenou k severu. Mrtvým byla prokazována úcta a byli pro posmrtný život vybavováni různými věcmi, které užívali ještě za svého života - např. meč, kopí, ale i náramky, opasky, vzácně dostávali mrtví i potraviny. Před změnou letopočtu pohřbívali Keltové i žárově a popel buď rozptylovali nebo ho vkládali do mělkých jamek v zemi.
Keltové v Praze a okolí
V osmdesátých letech dvacátého století probíhaly v Praze velké stavební akce a záchranné archeologické výzkumy byly na denním pořádku. A mezi mnoha novými nalezišti se objevila mimo jiné také dvě keltská pohřebiště. Nejprve v roce 1982 při výstavbě retenčních nádrží v Ruzyni – Jivinách bylo prozkoumáno 48 hrobů. Tenkrát to byl druhý největší keltský hřbitov v českých zemích. O tři roky později, při stavbě stanice trasy B metra Nové Butovice se v Jinonicích, na pozemcích bývalého Holmanova zahradnictví, kromě jiných nálezů, podařilo odkrýt další keltské pohřebiště. Zde byl počet hrobů ještě větší – celkem jich pracovníci archeologického oddělení Muzea hl.m.Prahy prozkoumali 56. Do sbírek Muzea tak přibylo velké množství nových, moderně prozkoumaných nálezů a archeologům se otevřela možnost nově zhodnotit keltské osídlení pražského území. Bádání o Keltech doznalo v celé české archeologii velký rozmach - vrcholila první etapa výzkumu hradiště Závist nad Zbraslaví a také výzkumy v dalších lokalitách Čech přinášely nové a nové poznatky. V české veřejnosti se probudil zájem o tyto předky, kteří už nebyli anonymními pravěkými lidmi, ale byli prvními obyvateli českých zemí, kteří měli své jméno, a jejichž jeden kmen prý dal naší zemi i název.
O autorovi
Databázi vlastními silami a prostředky vytvořil postgraduální student archeologie, pan Zbygniew Gajdzica. Kontaktovat jej můžete na této adrese:Mgr. Zbigniew Pawel Gajdzica
Karla Zicha 1375/9
Praha 22
104 00
Telefon: +420 226 807 131
Fax: +420 224 239 520
Mobil: +420 776 091 042
Telefon: +48 (22) 219 6098
Email: info@charmhotels.cz
Skype: charmhotels